Crémanty patří k jedním z nejpopulárnějším stylům šumivých vín ve Francii - lze je považovat za ideální alternativu ve formě dostupného luxusu k světoznámému Champagne. Dokonale uspokojí touho po kvalitních bublinkách.

Crémanty patří k jedním z nejpopulárnějším stylům šumivých vín ve Francii - lze je považovat za ideální alternativu ve formě dostupného luxusu k světoznámému Champagne. Dokonale uspokojí touho po kvalitních bublinkách. S tímto regionem má však společného i mnoho dalšího než jen bublinky - historie crémantu sahá právě do Champagne, kde crémanty získaly svůj název, který reflektuje charakater a styl těchto šumivých vín (v překladu znamená "smetanové"). Oproti Champagne vynikají jemnější perlágí (struktura bublinek) a nižším tlakem v láhvi (zpravidla o 1-2 atmosféry). Crémanty jsou vyráběny stejnou metodou jako Champagne - méthode traditionelle, která byla do roku 1994 i pro crémanty označována jako méthode champenoise. Toto názvosloví se však nyní může výlučně užívat pouze pro vína vyráběná v regionu Champagne. Označení "crémant" není striktně omezeno pouze pro Francii, ale přísná výrobní kritéria zachovávají vysoký standard produkce. V současnosti existuje osm francouzských "crémant apelací" a jedna oblast v sousedním Lucembursku spadající pod apelaci Moselle Luxembourgeoise. Existuje celá řada stylů, které reflektují tyto jedinečné oblasti, kde se v současnosti crémanty vyrábí. Jako první se crémanty mimo Champagne objevili v údolí řeky Loire ve formě Crémant de Saumur a Crémant de Vouvray. Dnes jsou tyto oblasti sjednoceny pod ozančením Crémant de Loire, který v roce 1975 získal formální apelační označení AOC. Ve stejném roce následovaly i formální uznání pro Crémant de Bourgogne a o rok později i pro Crémant d'Alsace. Postupně následovali i zbylé oblasti - Crémant de Bordeux, Crémant de Limoux, Crémant de Jura, Crémant de Savoie a Crémant de Die.
Crémant d'Alsace
Bílé odrůdy: | Pinot Blanc, Auxerrois, Pinot Gris, Riesling, Chardonnay |
Modré odrůdy: | Pinot Noir |
Malebná oblast Alsace leží v podhůří pohoří Vosges v severovýchodní Francii. Více než 50% všech francouzských crémantů je vyráběno právě zde. Místní prostředí těží z úkrytu přilehlých hor a poskytuje vinohradům ideální podmínky pro dozrávání - díky suchému, slunnému klimatu. Většina zde vyráběných crémantů je blendem několika odrůd, jejiž základem je zpravidla Pinot Blanc. Historie výroby šumivých vín v Alsace je spojena se začátkem 20. století, kdy se do oblasti přesunolo množství vinařů z Champagne (jako Hommel z Ribeauvillé, Dirler z Bergholtz, Cosse z Pfastattu nebo Vix Barra z Schiltigheimu), aby zde vyráběli šumivé víno a obešli tak vysoká dovozní cla při exportu do Německa (v této době bylo Alsace součástí Německé říše). Julien Dopff au Moulin z Riquewihru byl prvním alsaským vinařem, který zde použil méthode champenoise. Šumivé víno v Alsace začal prodávat jako Champagne Dopff, poté co několik let studoval tuto tradiční metodu výroby v samotném srdci Champagne - v Épernay. Po První světové válce to bylo právě zde, kde se termín crémant začal poprvé používat mimo Champagne. V návaznosti na francouzský zákon z roku 1905, který zakázal užívání označení Champagne na vína vyráběná mimo tento regionu, začal Pierre Hussherr jako první používat označení crémant, které do té doby symbolizovalo pouze jemnější šumivé víno z Champagne.
Crémant de Bourgogne
Bílé odrůdy: | Chardonnay, Pinot Blanc, Sacy, Pinot Gris, Aligoté, Melon de Bourgogne |
Modré odrůdy: | Pinot Noir, Gamay |
Crémanty z Bourgogne, regionu jižně od Champagne, jsou založené převážně na Chardonnay a Pinot Noiru. Produkci těchto vín můžeme najít hlavně v severní oblasti, v Auxerre (Cahblis), v Châtillon-sur-Seine (Côte d’Or) nacházející se pouhých 28 km od Aube spadajícího do Champagne a v jižní části regionu, v Rully (Côte Chalonnaise). Dalším významným zdrojem jsou Hautes Côtes de Beaune a Hautes Côtes de Nuits. Celkem je v Bourgogne cca 11.000 parcel (cca 2.500 ha), které se věnují produkci hroznů pro místní crémanty, které jsou zde velmi různorodé. Od čerstvých, svěžích severních až po kulatější, plnější vína z jihu, kde hrozny mohou dosáhnout větší zralosti. Oproti Champagne jsou zde mnohem kratší požadavky na zrání vína, která umožňují výrobu méně složitých šumivých vín. V současnosti má však tato oblast jedny z nepřísnějších pravidel - včetně ruční sklizně v celých svazcích, použití malých krabic s perforovanými dny a stejné lisovací protokoly jako v Champagne. Vrátíme-li se v historii asi o století a půl zpět, dosatneme se do období kdy v Bourgogne byla velmi významná a rozsáhlá výroba červených šumivých vín. Napoléon III a císařovna Eugénie se zde zastavili na několik dní v srpnu 1860 a na bohatých večeřích jim byl servírován např. šumivý Romanée Mousseux v rončíku 1846. Nuits-St Georges a Savigny-lès-Beaune byly významné vesnice, které se specializovaly na šumivé červené víno a ani šumivé Gevrey-Chambertin nebylo neobvyklé. V roce 1827 bylo ve Francii prodáno více než milion lahví červeného šumivého Bourgogne Mousseux.
Crémant de Limoux
Bílé odrůdy: | Chardonnay, Chenin Blanc, Mauzac |
Modré odrůdy: | Pinot Noir |
Limoux je region nacházející se v chladnějším podhůři Pyrenejských alp v jižní Francii v regionu Languedoc-Roussillon. Crémant de Limoux je nejčastěji vyráběn z Chardonnay a Cheninu Blanc. Mauzac a Pinot Noir se používají pro blendy. Tato oblast má dlouhou historii výroby šumivého vína prostřednictvím méthod Blanquette Ancestrale a Blanquette de Limoux vyráběných z lokálního Mauzacu (lokálně známý pod názvem Blanquette) kdy dochází k dokončení první fermentace v samotné lahvi. Méthod Blanquette Ancestrale zde byla zavedena roku 1531 mnichy ze St-Hilaire. Tato vína dávají nízký alkohol a výraznou jablečnou chuť. Výroba Crémantu de Limoux je v současnoti povolena cca 40 vesnicím. Oblast byla jako AOC apelace uznána v roce 1990.
Crémant de Loire
Bílé odrůdy: | Chenin Blanc, Chardonnay, Arbois |
Modré odrůdy: | Pinot Noir, Cabernet Franc, Pineau d’Aunis, Grolleau, Grolleau Gris |
Crémant de Loire se vyrábí v regionech Anjou-Saumur a Touraine v bujném údolí Loiry. Převládá zde odrůda Chenin Blanc, která těmto vysoce kvalitním vínům propůjčuje jedinečné aroma citrusů, kdoulí, hrušek, medu a heřmánku. Ačkoliv je zde v crémantech dovoleno použít poměrně velké množství hroznů, predominantní odrůda celého regionu - Sauvignon Blanc se zde nemůže užít ani v blendu. Pokud byste však chtěli crémant na bázi této odrůdy ochutnat, museli byste hledat v Bordeaux, jediném regionu, kde je jeho užití v crémantu povoleno. Víno je vyráběno z hroznů roustoucích na svazích s vápencovou půdou nad řekou Loire, kde jsou sklepy vykopány přímo do svahů. Lahve jsou pak přemísťovány na lodích po řece. V současnosti je v oblasti cca 320 producentů crémantu.
Crémant de Jura
Bílé odrůdy: | Chardonnay, Savagnin, Pinot Gris |
Modré odrůdy: | Pinot Noir, Poulsard, Trousseau |
Více než jedna ze čtyř lahví vína prodávaného z Jury obsahuje šumivé víno a je prodávána pod označením Crémant du Jura, AOC apelací vytvořené v roce 1995. Viniče jsou vysázeny na celkové ploše cca 210 ha. Bílý crémant se vyrábí z minimálně 50% Chardonnay, zbytek je zpravidla doplněn odrůdou Savagnin. V růžových vínech dominují klíčové červené odrůdy regionu Poulsard a Pinot Noir, které musí tvořit alespoň polovinu blendu.
Crémant de Savoie
Bílé odrůdy: | Jacquère, Altesse, Chardonnay, Chasselas, Aligoté |
Modré odrůdy: | není |
Crémant de Savoie je nejmladší crémant apelací ve Francii, její historie sahá pouze do roku 2014. Jedná se o alpský region, nacházející se východně od Lyonu. Aby byl udržen lokální charakter, 60% blendu musí tvořit místní hrozny Jacquère a Altesse, kdy minimálně 40% finální směsy musí tvořit Jacquère. Zbylá procenta mohou být tvořena odrůdami Chasselas, Aligoté a Chardonnay. Ružový crémant se zde nevyrábí.
Crémant de Bordeaux
Bílé odrůdy: | Sauvignon Blanc, Sémillon, Muscadelle |
Modré odrůdy: | Merlot, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Malbec, Petit Verdot |
Crémant de Bordeaux zahrnuje cca 500 různých vinic, celková produkce je však pěstována pouze na cca 100 ha. Všechna používaná hrozna musí být sbírána ručně a víno musí zrát minimálně dvanáct měsíců, aby se kvalifikovalo jako Crémant de Bordeaux. K dispozici je široká nabídka vín Crémant de Bordeaux, od suchých přes polosuché až po sladké. Mnohé mají tendenci projevovat vůně a chutě připomínající ořechy a med. Crémanty z této oblasti využívají blendy odrůd, které z převážné většiny kopírují odrůdy využívané pro produkci místních tichých vín, včetně Sémillonu, který vínům dodává minerální chuť a travnaté tóny, společně s vůní květin.
Crémant de Die
Bílé odrůdy: | Clairette, Muscat Blanc à Petits Grains, Aligoté |
Modré odrůdy: | není |
Crémanty z Die jsou vyrobeny z minimálně 55% Clairette, s přídavkem Muscat Blanc à Petits Grains, či Aligoté. Původně byla vína vyráběna výhradně z Clairette, ale další dvě odrůdy byly zavedeny koncem 20. století. Vzhledem k povaze těchto odrůd mají vína zpravidla obzvláště „hroznovou“ chuť, která je základem ostatních charakteristických vůní broskví, meruněk a zimolezu. Vinice, které produkují hrozny pro zdejší crémanty, jsou vysazeny v půdách, které jsou výsledkem erozí - kombinace krystalických jílů a sedimentárních hornin. Klima je zde poměrně dramatické, protože je velmi proměnlivé díky blízkosti Alp na východě. Die je v středomořském podnebí, a proto se těší období prodlouženého, intenzivního slunečního svitu a teplého počasí smíšeného s rychle se rozvíjejícími horskými bouřkami a dešťovými přeháňkami.
Crémant de Luxembourg
Bílé odrůdy: | Riesling, Pinot Blanc, Rivaner, Auxerrois, Elbling, Chardonnay |
Modré odrůdy: | Pinot Noir |
Crémant de Luxembourg je jediná oblast mimo Francii oprávněná užívat označení crémant. V roce 1885 začala francouzská společnost Champagne Mercier vyrábět Champagne v Lucembursku, aby ušetřila na daních. Víno dovážené z regionu Champagne zde prošlo tradiční metodou výroby, včetně druhé fermentace v láhvi. Mercier byl schopen těžit z lucemburského členství v Zollverein pro vývoz do Německa, a vyhnul se tak vysokým němckým daním uložených na lahvová šumivá vína z Francie. Lucemburské vlastní zapojení začalo až po první světové válce, v roce 1921, z iniciativy Paula Fabera, který dal své jméno společnosti Poll-Fabaire.