Co je to crémant?

Crémanty patří k jedním z nejpopulárnějším stylům šumivých vín ve Francii - lze je považovat za ideální alternativu ve formě dostupného luxusu k světoznámému Champagne. Dokonale uspokojí touho po kvalitních bublinkách.

shutterstock_1326937178-2
shutterstock_1326937178-2

Crémanty patří k jedním z nejpopulárnějším stylům šumivých vín ve Francii - lze je považovat za ideální alternativu ve formě dostupného luxusu k světoznámému Champagne. Dokonale uspokojí touho po kvalitních bublinkách. S tímto regionem má však společného i mnoho dalšího než jen bublinky - historie crémantu sahá právě do Champagne, kde crémanty získaly svůj název, který reflektuje charakater a styl těchto šumivých vín (v překladu znamená "smetanové"). Oproti Champagne vynikají jemnější perlágí (struktura bublinek) a nižším tlakem v láhvi (zpravidla o 1-2 atmosféry). Crémanty jsou vyráběny stejnou metodou jako Champagne - méthode traditionelle, která byla do roku 1994 i pro crémanty označována jako méthode champenoise. Toto názvosloví se však nyní může výlučně užívat pouze pro vína vyráběná v regionu Champagne. Označení "crémant" není striktně omezeno pouze pro Francii, ale přísná výrobní kritéria zachovávají vysoký standard produkce. V současnosti existuje osm francouzských "crémant apelací" a jedna oblast v sousedním Lucembursku spadající pod apelaci Moselle Luxembourgeoise. Existuje celá řada stylů, které reflektují tyto jedinečné oblasti, kde se v současnosti crémanty vyrábí. Jako první se crémanty mimo Champagne objevili v údolí řeky Loire ve formě Crémant de Saumur a Crémant de Vouvray. Dnes jsou tyto oblasti sjednoceny pod ozančením Crémant de Loire, který v roce 1975 získal formální apelační označení AOC. Ve stejném roce následovaly i formální uznání pro Crémant de Bourgogne a o rok později i pro Crémant d'Alsace. Postupně následovali i zbylé oblasti - Crémant de Bordeux, Crémant de Limoux, Crémant de Jura, Crémant de Savoie a Crémant de Die.

Crémant d'Alsace

Bílé odrůdy: Pinot Blanc, Auxerrois, Pinot Gris, Riesling, Chardonnay 
Modré odrůdy:  Pinot Noir

Malebná oblast Alsace leží v podhůří pohoří Vosges v severovýchodní Francii. Více než 50% všech francouzských crémantů je vyráběno právě zde. Místní prostředí těží z úkrytu přilehlých hor a poskytuje vinohradům ideální podmínky pro dozrávání - díky suchému, slunnému klimatu. Většina zde vyráběných crémantů je blendem několika odrůd, jejiž základem je zpravidla Pinot Blanc. Historie výroby šumivých vín v Alsace je spojena se začátkem 20. století, kdy se do oblasti přesunolo množství vinařů z Champagne (jako Hommel z Ribeauvillé, Dirler z Bergholtz, Cosse z Pfastattu nebo Vix Barra z Schiltigheimu), aby zde vyráběli šumivé víno a obešli tak vysoká dovozní cla při exportu do Německa (v této době bylo Alsace součástí Německé říše). Julien Dopff au Moulin z Riquewihru byl prvním alsaským vinařem, který zde použil méthode champenoise. Šumivé víno v Alsace začal prodávat jako Champagne Dopff, poté co několik let studoval tuto tradiční metodu výroby v samotném srdci Champagne - v Épernay. Po První světové válce to bylo právě zde, kde se termín crémant začal poprvé používat mimo Champagne. V návaznosti na francouzský zákon z roku 1905, který zakázal užívání označení Champagne na vína vyráběná mimo tento regionu, začal Pierre Hussherr jako první používat označení crémant, které do té doby symbolizovalo pouze jemnější šumivé víno z Champagne. 

Crémant de Bourgogne 

Bílé odrůdy: Chardonnay, Pinot Blanc, Sacy, Pinot Gris, Aligoté, Melon de Bourgogne 
Modré odrůdy:  Pinot Noir, Gamay

Crémanty z Bourgogne, regionu jižně od Champagne, jsou založené převážně na Chardonnay a Pinot Noiru. Produkci těchto vín můžeme najít hlavně v severní oblasti, v Auxerre (Cahblis), v Châtillon-sur-Seine (Côte d’Or) nacházející se pouhých 28 km od Aube spadajícího do Champagne a v jižní části regionu, v Rully (Côte Chalonnaise). Dalším významným zdrojem jsou Hautes Côtes de Beaune a Hautes Côtes de Nuits. Celkem je v Bourgogne cca 11.000 parcel (cca 2.500 ha), které se věnují produkci hroznů pro místní crémanty, které jsou zde velmi různorodé. Od čerstvých, svěžích severních až po kulatější, plnější vína z jihu, kde hrozny mohou dosáhnout větší zralosti. Oproti Champagne jsou zde mnohem kratší požadavky na zrání vína, která umožňují výrobu méně složitých šumivých vín. V současnosti má však tato oblast jedny z nepřísnějších pravidel - včetně ruční sklizně v celých svazcích, použití malých krabic s perforovanými dny a stejné lisovací protokoly jako v Champagne. Vrátíme-li se v historii asi o století a půl zpět, dosatneme se do období kdy v Bourgogne byla velmi významná a rozsáhlá výroba červených šumivých vín. Napoléon III a císařovna Eugénie se zde zastavili na několik dní v srpnu 1860 a na bohatých večeřích jim byl servírován např. šumivý Romanée Mousseux v rončíku 1846. Nuits-St Georges a Savigny-lès-Beaune byly významné vesnice, které se specializovaly na šumivé červené víno a ani šumivé Gevrey-Chambertin nebylo neobvyklé. V roce 1827 bylo ve Francii prodáno více než milion lahví červeného šumivého Bourgogne Mousseux.

Crémant de Limoux

Bílé odrůdy: Chardonnay, Chenin Blanc, Mauzac
Modré odrůdy:  Pinot Noir

Limoux je region nacházející se v chladnějším podhůři Pyrenejských alp v jižní Francii v regionu Languedoc-Roussillon. Crémant de Limoux je nejčastěji vyráběn z Chardonnay a Cheninu Blanc. Mauzac a Pinot Noir se používají pro blendy. Tato oblast má dlouhou historii výroby šumivého vína prostřednictvím méthod Blanquette Ancestrale a Blanquette de Limoux vyráběných z lokálního Mauzacu (lokálně známý pod názvem Blanquette) kdy dochází k dokončení první fermentace v samotné lahvi. Méthod Blanquette Ancestrale zde byla zavedena roku 1531 mnichy ze St-Hilaire. Tato vína dávají nízký alkohol a výraznou jablečnou chuť. Výroba Crémantu de Limoux je v současnoti povolena cca 40 vesnicím. Oblast byla jako AOC apelace uznána v roce 1990. 

Crémant de Loire

Bílé odrůdy: Chenin Blanc, Chardonnay, Arbois
Modré odrůdy:  Pinot Noir, Cabernet Franc, Pineau d’Aunis, Grolleau, Grolleau Gris

Crémant de Loire se vyrábí v regionech Anjou-Saumur a Touraine v bujném údolí Loiry. Převládá zde odrůda Chenin Blanc, která těmto vysoce kvalitním vínům propůjčuje jedinečné aroma citrusů, kdoulí, hrušek, medu a heřmánku. Ačkoliv je zde v crémantech dovoleno použít poměrně velké množství hroznů, predominantní odrůda celého regionu - Sauvignon Blanc se zde nemůže užít ani v blendu. Pokud byste však chtěli crémant na bázi této odrůdy ochutnat, museli byste hledat v Bordeaux, jediném regionu, kde je jeho užití v crémantu povoleno. Víno je vyráběno z hroznů roustoucích na svazích s vápencovou půdou nad řekou Loire, kde jsou sklepy vykopány přímo do svahů. Lahve jsou pak přemísťovány na lodích po řece. V současnosti je v oblasti cca 320 producentů crémantu. 

Crémant de Jura

Bílé odrůdy: Chardonnay, Savagnin, Pinot Gris
Modré odrůdy:  Pinot Noir, Poulsard, Trousseau

Více než jedna ze čtyř lahví vína prodávaného z Jury obsahuje šumivé víno a je prodávána pod označením Crémant du Jura, AOC apelací vytvořené v roce 1995. Viniče jsou vysázeny na celkové ploše cca 210 ha. Bílý crémant se vyrábí z minimálně 50% Chardonnay, zbytek je zpravidla doplněn odrůdou Savagnin. V růžových vínech dominují klíčové červené odrůdy regionu Poulsard a Pinot Noir, které musí tvořit alespoň polovinu blendu. 

Crémant de Savoie

Bílé odrůdy: Jacquère, Altesse, Chardonnay, Chasselas, Aligoté
Modré odrůdy:  není

Crémant de Savoie je nejmladší crémant apelací ve Francii, její historie sahá pouze do roku 2014. Jedná se o alpský region, nacházející se východně od Lyonu. Aby byl udržen lokální charakter, 60% blendu musí tvořit místní hrozny Jacquère a Altesse, kdy minimálně 40% finální směsy musí tvořit Jacquère. Zbylá procenta mohou být tvořena odrůdami Chasselas, Aligoté a Chardonnay. Ružový crémant se zde nevyrábí.

Crémant de Bordeaux

Bílé odrůdy: Sauvignon Blanc, Sémillon, Muscadelle
Modré odrůdy:  Merlot, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Malbec, Petit Verdot

Crémant de Bordeaux zahrnuje cca 500 různých vinic, celková produkce je však pěstována pouze na cca 100 ha. Všechna používaná hrozna musí být sbírána ručně a víno musí zrát minimálně dvanáct měsíců, aby se kvalifikovalo jako Crémant de Bordeaux. K dispozici je široká nabídka vín Crémant de Bordeaux, od suchých přes polosuché až po sladké. Mnohé mají tendenci projevovat vůně a chutě připomínající ořechy a med. Crémanty z této oblasti využívají blendy odrůd, které z převážné většiny kopírují odrůdy využívané pro produkci místních tichých vín, včetně Sémillonu, který vínům dodává minerální chuť a travnaté tóny, společně s vůní květin.  

Crémant de Die

Bílé odrůdy: Clairette, Muscat Blanc à Petits Grains, Aligoté
Modré odrůdy:  není

Crémanty z Die jsou vyrobeny z minimálně 55% Clairette, s přídavkem Muscat Blanc à Petits Grains, či Aligoté. Původně byla vína vyráběna výhradně z Clairette, ale další dvě odrůdy byly zavedeny koncem 20. století. Vzhledem k povaze těchto odrůd mají vína zpravidla obzvláště „hroznovou“ chuť, která je základem ostatních charakteristických vůní broskví, meruněk a zimolezu. Vinice, které produkují hrozny pro zdejší crémanty, jsou vysazeny v půdách, které jsou výsledkem erozí - kombinace krystalických jílů a sedimentárních hornin. Klima je zde poměrně dramatické, protože je velmi proměnlivé díky blízkosti Alp na východě. Die je v středomořském podnebí, a proto se těší období prodlouženého, intenzivního slunečního svitu a teplého počasí smíšeného s rychle se rozvíjejícími horskými bouřkami a dešťovými přeháňkami.

Crémant de Luxembourg

Bílé odrůdy: Riesling, Pinot Blanc, Rivaner, Auxerrois, Elbling, Chardonnay
Modré odrůdy:  Pinot Noir

Crémant de Luxembourg je jediná oblast mimo Francii oprávněná užívat označení crémant. V roce 1885 začala francouzská společnost Champagne Mercier vyrábět Champagne v Lucembursku, aby ušetřila na daních. Víno dovážené z regionu Champagne zde prošlo tradiční metodou výroby, včetně druhé fermentace v láhvi. Mercier byl schopen těžit z lucemburského členství v Zollverein pro vývoz do Německa, a vyhnul se tak vysokým němckým daním uložených na lahvová šumivá vína z Francie. Lucemburské vlastní zapojení začalo až po první světové válce, v roce 1921, z iniciativy Paula Fabera, který dal své jméno společnosti Poll-Fabaire.